Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
XANDRIA se počátkem minulé dekády profilovala jako zajímavá alternativa na tehdy (vlastně i dosud) populární vlnu krasavic v metalovém světě, kde největšího ohlasu dosáhli NIGHTWISH. První tři alba přinesla i pár zajímavých momentů. To třetí, paradoxně zřejmě nejpovedenější, se však již začalo až příliš podobat nepopiratelným vzorům z Finska a holandské partě okolo Sharon den Adel. S dalšími alby pak již zajímavost této německé kapely začala uvadat. Podobně tak mizel i sexappeal zpěvačky Lisy Middelhauve, která začala nabírat monstrózních rozměrů. Jestli byly důvodem jejího odchodu hudební neshody nebo omezená nosnost koncertních pódií, je již asi nepodstatné. Následné hledání náhrady nedopadlo vždy dobře a ani současná zpěvačka rozhodně velkou výhrou není. Sice předepsané noty dává, ale o osobitosti vlastního projevu se zrovna mluvit nedá.
Novinka více než kdy dříve splývá v jednu mohutnou hradbu symfonického (či syntetického) zvuku, avšak tento přístup již dnes nikoho neohromí. XANDRIA vsadila na hudební pompéznost a sborové chorály v době, kdy mnozí konkurenti se pomalu vrací k čitelnějším rockovým základům. Přesto se na albu najde několik zajímavých okamžiků. Ať už je to klipová skladba „Nightfall“ nebo pár dalších kousků („Stardust“, „Dreamkeeper“, „Come With Me“, „Little Red Relish“), kde je vidět, že potenciál napsat a rozvést pěknou melodii tu stále ještě je. Škoda, že se kapela nevrátila ke svým počátkům. Na novince k vlastní škodě většinu podařených nápadů ubijí monstrózním zvukem a nastavovanými chorály. Střízlivé a komorní pojetí jejich prvotiny by jim slušelo mnohem víc. K tomu je navíc patrno, že dobrá polovina alba je nastavovaná kaše a recyklace nápadů z minulosti. Zřejmě by to chtělo trochu vydechnout a dát si kratší (nebo delší?) tvůrčí pauzu. Letos to ještě XANDRIA uhrála na průměr, ale je to s odřenýma ušima.
Tuto kapelu můžeme pomalu a s klidným svědomím odepsat. Novinka nepřináší nic, co by nějak vyčnívalo z průměru. Pár slušných melodií, ale to je asi tak všechno.
1. Sacrificium
2. Nightfall
3. Dreamkeeper
4. Stardust
5. The Undiscovered Land
6. Betrayer
7. Until The End
8. Come With Me
9. Little Red Relish
10. Our Neverworld
11. Temple Of Hate
12. Sweet Atonement
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Low-key scandi thriller o druhém největším vyšetřování v dějinách Švédska má pár dramaturgických botiček, ale svým důrazem na skvělé postavy a trpělivě budovanou atmosféru odhodlaného zoufalství dokáže ve finále trefit na solar. Silná a poctivá minisérie!
Krásno vyšlo včera, na výročie obety Jana Palacha. Ak chcete mať zimomriavky z počúvania slovenského metalu, čo najskôr si dajte tento prvý veľký domáci album tohto roka.
Nelze jimi pohrdat, musíte je milovat! Bezejmenná novinka nepřekvapí ve smyslu žánrových změn, ale přijde mi rafinovanější a propracovanější než kdy předtím. Rozhodně však ne na úkor intenzity a nekompromisního přístupu. Tady vše při starém a dobrém!
Už pár dnů mě trápí teploty, tak se nořím do hojivého babylonského bláta těchto Belgičanů. Ve své drone doomové přísnosti je to krásný, bezmála hřejivý delirický zážitek, který jedním dechem proklíná i povznáší, elegantně tančí i trpí v křečích.